Aktuality

Article Index

 

Tradice masáže kojenců a malých dětí
 
Láskyplné doteky jsou tím nejpůvodnějším vyjádřením náklonnosti: tomuto způsobu komunikace rozumíme i beze slov. Tělesný kontakt naplněný něžností tvoří odpradávna základ důvěrného a blízkého vztahu mezi rodiči a dětmi. Tyto doteky, díky nimž může dojít k naplnění tělesného spojení mezi matkou, otcem a jejich potomkem, se ritualizují formou masáží určených těm nejmenším – od novorozenců až po batolata. Jejich účinky jsou při tom nedocenitelné…
Používané techniky a postupy pozitivně ovlivňují zdravotní stav a přinášejí pocity hlubokého uvolnění, stejně jako u jiných druhů fyzioterapeutické péče o tělo, zároveň nám však nabízejí nedocenitelnou možnost sdělit malé bytosti, jež nám byla svěřena do péče, jak moc ji milujeme.
 
Masáž jako součást péče o dítě
 
Masáže miminek jsou staré jako lidstvo samo. Podle současných pozorování vyšších druhů savců, u kterých hojný tělesný kontakt neodlučitelně patří k výchově mláďat, se můžeme domnívat, že ani u našich nejvzdálenějších předků tomu s největší pravděpodobností nebylo jinak. Jako důkaz mohou sloužit i tradiční kultury, u nichž jsou dodnes masáže kojenců neodmyslitelnou součástí péče o dítě. Maminky zde masírují svá miminka, nejen aby je nebolelo bříško a zlepšilo se jejich trávení, ale také proto, aby podpořily jejich správný růst, ohebnost kloubů nebo dokonce dodaly krásu a půvab.
Miminka se masírují v Africe i na Sibiři, v Jižní i Severní Americe, v Indonésii stejně jako v  Oceánii. Obecně nejznámější však zřejmě bude masáž indická, propojená s ajurvédskou tradicí. Ajurvéda je 5000  let starý, avšak neustále se vyvíjející léčebný systém přistupující k člověku z holistického (celostního) pohledu. Léčba se zde nesoustřeďuje na jeden problém, nemoc, či orgán, ale působí na pacienta jako na celek, a to jak bylinnými preparáty, tak úpravou stravy či pohybového režimu. Cílem masáže kojenců je udržet dítě zdravé, potížím předcházet anebo je zažehnat dříve, než jimi miminko vůbec začne trpět a podporovat jeho vývoj. Není bez zajímavosti, že obdobná péče jako děťátku je tu poskytována i jeho matce – také jí se dostává uklidňujících, uvolňujících a ozdravujících masáží.
Ať už bychom se za masážemi vydali do jakéhokoliv kouta světa, jedno mají všechny společné: nabízejí rodičům prostor a čas, kdy se mohou plně věnovat jen a jen svému dítěti a naplnit tak jeho potřebu kontaktu, doteku a lásky. Miminka na celé zeměkouli touží bít nošena, držena, mazlena a houpána…..
 
Doteky tvoří pouto
 
Již v děloze matky se u miminka vyvíjejí základní smysly:  jeho oči se otevírají, a dokonce vidí světlo přicházející k němu skrze břišní stěnu maminky, několik měsíců před narozením rovněž slyší. Jedním z nejdříve se rozvíjejících smyslů je také hmat a schopnost vnímat své okolí prostřednictvím doteků na své pokožce.
 
Začátek života v blízkém kontaktu
 
Před svým vstupem do světa je dítě obklopeno dělohou a jeho vjemy z tohoto období vznikají v těsném kontaktu s tělem matky. Slyší tlukot jejího srdce, její hlas…a každý její pohyb zažívá doslova na vlastní kůži. Zároveň pluje ve světě poskytujícím mu nekonečnou ochranu a něhu. V okamžiku narození je úzký kontakt s mateřským tělem náhle přerušen a děťátko je z této vroucné atmosféry náhle vrženo do znepokojující prázdnoty.
Můžeme se jen domnívat, jak se novorozenec v tomto zlomovém okamžiku skutečně cítí. Rozvoj našich kognitivních schopností začíná až později a možnost vyjádřit své poznatky ve slovech a myšlenkách máme až dlouho po svém narození. Pokusíme-li si však ten pocit alespoň představit a znovu prožít, potom rychle pochopíme, jak důležité jsou pro každé dítě v prvních týdnech a měsících jeho života tělesný kontakt, pocit podpory a bezpečí.
 
Darujte lásku
 
Potřeba něžnosti, pocitu bezpečí a podpory je u miminka stejně silná jako potřeba přijímat potravu. Zatímco druhou rodiče tiší krmením svého drobečka, první uspokojují doteky. Kontakt s rukama matky dítě uklidňuje, nechává je totiž zažít pocit jistoty naprostého přijetí. Jemné doteky a kontakt „kůže na kůži“ mu připomínají jeho pobyt v maminčině bříšku.
Masáže jsou možností, jak malému tvorečku tyto pocity darovat cíleně a opakovaně je vyvolávat. Rytmem masáží je rytmus matčina srdce, dechu a pohybů, které dítě od počátku provázejí.
 
Síla vašich dlaní
 
Budete-li své miminko pravidelně masírovat, záhy objevíte neuvěřitelné možnosti skryté ve vašich dlaních: ruce mohou dítě laskat, uklidňovat, povzbuzovat, ujistit ho o vaší lásce a ochraně, odstranit jeho strach a posílit sebedůvěru, mírnit bolest. Současně se stanete vnímavější k signálům, které vaše miminko vysílá.
V prvních měsících života slouží dítěti k vyjadřování potřeb a stavů jeho chování gesta, výrazy obličeje, výkřiky, pláč… Při masážích se naučíte vnímat i nejjemnější nuance v těchto projevech svého miminka – časem je pak dokážete spolehlivě „dešifrovat“ i v ostatních situacích a okamžicích běžného dne
a budete na ně umět vhodně a láskyplně reagovat.
 
Jak masáž na dítě působí
 
Význam masáží kojenců je nedocenitelný a jejich blahodárné účinky obrovské: zintenzivňují vztah mezi matkou a jejím děťátkem, posilují
a rozvíjejí vzájemné vazby. Jemné doteky hýčkají dětskou duši, umožňují miminku plně prožít pocit absolutního přijetí, všeobjímajícího bezpečí
a starostlivosti. Dokážou eliminovat strach a podporují vyrovnanost, otevřenost a družnost malého človíčka. Pozitivní působení masáží se samozřejmě neodráží jen v psychice dítěte, neopomenutelné jsou její účinky i po stránce fyzické  :
-          masáž u dětí pomáhá rozvinout pravidelný spánkový rytmus
-           doteky stimulují hmatové senzory v pokožce – masáž tak podporuje vnímání vlastního těla, schopnost koordinace a motorický vývoj
-          zlepšuje se prokrvení pokožky a svalstva, masáž svaly posiluje, zvýšené napětí v těle se však uvolní
-           masáže bříška mají pozitivní vliv na trávení, pomáhají mírnit nadýmání a bolesti břicha, jimiž děti v prvních měsících života často trpí (tříměsíční kolika)
-          pravidelné masírování povzbuzuje dýchání a učí tělo lépe hospodařit s kyslíkem. V konečném důsledku může masáž přispět k tomu,
že dítě bude méně náchylné k chorobám dýchacích cest
-          z masáží těží také imunitní systém, neboť udržují nízkou hladinu stresových hormonů (kortizol), jež jsou pro tělo zatěžující
-          často masírované děti méně pláčou, jsou klidnější a lépe spí
 
Pokožka jako brána do světa smyslů
 
Masáže přispívají ke správnému tělesnému vývoji dítěte a pomáhají v boji proti každodenním obtížím. Uvolňují napětí jak v rovině fyzické, tak i v psychické. Vliv na duševní vývoj mají i vzruchy, jež při masáži nervy přivádějí do mozku. Jejich jemné dráždění při dotycích posiluje vnímání dítěte. Uvědomění si vlastního těla je přitom podkladem pro pozdější vykonávání cílených pohybů. Masáž miminko seznamuje s jeho tělem, trénuje a posiluje rovněž vnímavost pokožky i nervové dráhy vedoucí od citlivých center uložených pod povrchem kůže do mozku. Aby mohlo dojít k rozvinutí všech tělesných a duševních schopností dítěte, musí nejprve uzrát jeho smysly a motorika – přirozenou metodou, jak tento proces jemně podpořit, je právě masáž.
 
Rádi vám poradíme a také naučíme, jak vaše miminko masírovat. 

 

 


 

 

Týká se nás všech

 

Každý ví, jak kontaktní tvorové jsou všichni primáti – mláďata se nepřetržitě drží svých matek, v každé volné chvilce se staří shluknou do houfu a vzájemně si probírají srst, ve chvílích zděšení se i dospělí křečovitě obejmou po způsobu, který nám připadá nápadně povědomý třeba z filmů o bombardování. Není divu – po stránce emocí je člověk primát jako každý jiný, jen způsobem uvažování a řečí našeho typu se od nich dosti zásadně odlišujeme. I lidé jsou neobyčejně kontaktní, jak je ostatně patrno u všech archaických kultur a také u mnoha vyspělých – každý návštěvník Iránu je překvapen tamní vřelostí a dotykovostí: oblíbené osoby včetně cizích návštěvníků jsou hlazeny, objímány a pusinkovány při každé jen trochu vhodné či z našeho hlediska i nevhodné příležitosti. Naše euroamerická kultura si totiž zvolila zcela jinou cestu, v níž se každý postupně uzavírá do své osobní bubliny, kterou mu nikdo nesmí narušit.
Člověka vůbec nejvíc šokuje způsob zacházení s kojenci: jejich situace se ovšem od dob našeho dětství zlepšila, byť mírně. Odebírání novorozeňat a jejich masové skladování odděleně od matek, kde křičela tak dlouho, až upadla do mdlobného spánku, je asi nejhorší způsob týraní malých človíčků, jaký si lze vůbec představit – kdyby takto v některé zoo zacházeli s novorozeňaty šimpanzů, dočkali by se asi „vřelé“ odpovědi.
Dnes už je to lepší, ale přesto je stále zvykem batolata odkládat k spánku do izolovaných postýlek v temné místnosti – není divu, že se jim tam nechce. Naopak můžeme vidět bezproblémově spící africká mimina na zádech jejich matek okopávajících řekněme maniok, ač by se zdálo, že tam příliš pohodlí nemají – mají tam ovšem tělesný kontakt. Už dosti dávno byla v zaalpské Evropě distance vůči osobě, s kterou mluvíme, zhruba na délku natažené paže, na jihu jen na délku nataženého předloktí – návštěvník Itálie si často říkal: „Co to po mě asi chce?“ a domorodec: „ to se mne štítí, nebo se mě bojí?“
Dnes se postupně severoevropská norma stává všeobecnou a ve Spojených státech už je jakýkoli dotyk mimo nejbližších rodinných příslušníků zcela zapovězen – při přiblížení cizího dítěte je nejvhodnější reakcí útěk: kdo by je z dopuštění osudu pohladil po hlavě nebo se s ním i jen dal do řeči, riskuje nařčení z pedofilie, čarodějnictví našich dnů. I ten , kdo by je při nevhodném chování napomenul, jak bývalo i od cizích lidí dříve běžné, se dočká nejspíš policejní intervence. Takováto atmosféra ve společnosti poškozuje mezilidské vztahy z dlouhé perspektivy. „Pokud se k nám někdo blíží jako zákazník, pacient či žák, je třeba v něm vidět především potenciálního nepřítele a žalobce a je třeba s ním zacházet opatrně a distancovaně, asi jako s vosou!“

 

To se nás v naší ambulanci netýká!