Get Adobe Flash player

KINESIOTAPE

Kinesiotejp - dnes již téměř obvyklá součást léčby nejenom sportovců, ale i běžné populace v rukách rehabilitačního, sportovního lékaře, ortopeda, fyzioterapeuta, ergoterapeuta či maséra. Toto masové rozšíření s sebou nese i riziko používání této zdánlivě jednoduché metodiky laiky, kteří nemají znalosti funkčních anatomických poměrů, či co hůř odborníky, kteří v domnění, že stačí někde okoukat, jak tape nalepit, používají kinesiotaping ve své terapii , aniž by rozlišili ovlivňují-li sval, šlachu, vaz či fascii a jednotlivá stadia poranění.

KINESIOTAPE = funkční tapování vyplývající z poznatků kineziologie, jakožto vědy uznávající význam těla a pohybu při rehabilitaci a v běžném životě. Svaly neslouží jenom k pohybu těla, ale podílejí se také na řízení žilního oběhu, lymfatického toku, tělesné teploty atd. Z tohoto důvodu jakékoliv selhání správné svalové funkce vyvolá nejrůznější druhy zdravotních obtíží. Kinesiotaping respektuje anatomické poměry a neurofyziologické zákonitosti.

Na počátku sedmdesátých let 20. století se japonský chiropraktik dr. KENZO KASE začal zabývat vývojem metody kinesiotapu, která se vyznačuje užíváním elastických pásek.  Od roku 1973 vyvíjel spaciální tape, jehož struktura a elastičnost je velmi blízká lidské kůži. Uvádí se, že první velkou sportovní akcí, kde byl kinesiotape použit , byly Letní olympijské hry v jihokorejském Soulu v roce 1988.

Své uplatnění  si dnes kinesiotaping  našel ve fyzioterapii, ortopedii, pediatrii, neurologii, ergoterapii, terapii lymfedému a jizvy, preventivní medicíně a dokonce i v medicíně veterinární.

 

FYZIOLOGIE  ÚČINKU  KINESIOTAPU

Správnou aplikací, vhodné techniky kinesiotapu na postiženou oblast aktivujeme reflexní odpověď organismu s cílem odstranit patologické změny, čímž umožníme pohybovému aparátu návrat k funkčnímu stavu. Při nadměrné tělesné zátěži dochází k přetažení nebo přetížení svalu, může dojít k mikrotraumatizaci a zánětlivým pochodům. Takový sval se stává oteklým a ztuhlým, cítíme únavu a bolest. Dochází ke snížení pH.  Bolest je způsobena především mechanickým poškozením buněk, kdy signály z receptorů každého svalového vlákna snímají mechanické napětí, přičemž hlavním vyvolávajícím faktorem je excentrický svalový stah a uvolněním látek z poškozených tkání. Současně dochází k akumulaci vody      ve svalu.  Obecně větší prokrvení svalu vede k většímu prostupu vody z kapilár = difuze. Vlastní akumulace vody ve svalu je způsobena změnou osmolarity. Dochází  k  imbutu svalových vláken. Výsledkem je redukce prostoru mezi kůží a svalem. Jelikož jsou v tomto prostoru uloženy receptory, nutritivní a lymfatické cévy, dochází následkem zvýšeného tlaku k jejich kompresi, zhoršení cirkulace, žilnímu městnání a následně ischemii vyživovaných tkání. Hromaděním metabolitů ve svalové tkáni vzniká opětovné snížení pH, bolest, a tím se de facto uzavírá circulus vitiosus. Přetrvávají-li  tyto  patofyziologické změny ve svalové tkáni, může dojít k metabolickému selhání a při prolongaci dokonce k postižení funkce struktury.

Alokací kinesiotapu oslovujeme kožní receptory, potažmo centrální nervový systém a skrze jeho elastické vlastnosti dosahujeme terapeutického efektu :

- zvrásnění a elevace kůže, čímž dojde k dekompresi intersticiálního prostoru

- snížení městnání v krevním a lymfatickém řečišti (zvýšení prokrvení)

- zmírnění otoku

- redukce tlaku a dráždění nociceptorů, jejichž  důsledkem je snížení bolesti

- neuroreflexní modulace prostřednictvím volných nervových zakončení

- podpory svalu

 

= regulace svalového tonu ve smyslu facilitace, jehož výsledkem je zkvalitnění  svalové kontrakce, nebo inhibice vedoucí k redukci únavy přetížených svalů

= snížení možnosti svalových křečí

- korekce kloubní funkce, stimulace proprioreceptorů

 

= úprava pohybového vzorce

= zvýšení stability v kloubním segmentu

= centrace kloubu díky normalizaci svalového tonu

= zlepšení rozsahu pohybu

= snížení bolesti

 

- obnovení toku krve a lymfy

= snížení nadbytečného tepla a zánětlivých exsudátů v tkáni

= redukce zánětu a bolesti

- aktivace endogenního analgetického systému